Pomysł założenia Klubu Polskiego w Brnie zrodził się w dość tragicznych okolicznościach. W roku 1996 doszło na Morawach do wypadku polskiego autobusu. Na prośbę przybyłego na pomoc konsula polskiego z Ostrawy stawili się Polacy zamieszkali w Brnie. Chodziło o zapewnienie pomocy rannym i zaopiekowanie się ich rodzinami, które zjeżdżały po swoich bliskich do Brna. Słowo dało słowo. Skoro już spotkali się Polacy spod Petrowa, zakiełkowała myśl stworzenia własnej organizacji.

POLONUS - Klub Polski w Brnie został zarejestrowany w Ministerstwie Spraw Wewnętrznych Republiki Czeskiej 13 stycznia 1997 roku i od tego momentu datuje się nasza wieloletnia działalność. Dzięki dotacjom Magistratu Miasta Brna i Stowarzyszenia „Wspólnota Polska“ w Warszawie wynajmowaliśmy w latach 1999-2009 pomieszczenia w budynku Magistratu MB przy ulicy Anenskiej 10. Obecnie siedziba Klubu Polskiego mieści się w budynku Starego Ratusza w Brnie przy ulicy Radnickiej 8. Tu spotykają się w każdy czwartek o godz. 18 jego członkowie. W siedzibie klubu mają również miejsce spotkania z interesującymi Polakami w ramach cyklu „A to Polska właśnie”.

POLONUS – Klub Polski w Brnie ma na swoim koncie wiele imprez kulturalnych i wystaw. Dzięki pomocy Konsulatu Generalnego RP w Ostrawie oraz Instytutu Polskiego w Pradze był również współorganizatorem imprez, mających na celu przybliżenie mieszkańcom południowych Moraw wiedzy o Polsce. 

 

POLÁCI V BRNĚ

 

Poláci patří na území České republiky k tradičním čili historickým národnostím menšinám. Počet příslušníků této menšiny se dlouhodobě pohybuje v rozmezí padesáti až šedesáti tisíc. V současné době jsou Poláci po Slovácích druhou nejpočetnější národnostní menšinou České republiky. Polská menšina není na území ČR rovnoměrně rozptýlena. Převažující část jejích příslušníků žije na území historického Těšínského Slezska, tj. na území, kde se po staletí setkávaly české a polské vlivy, jež se dodnes projevují v jazyce a kultuře tamních obyvatel. Kromě tohoto převážně autochtonního obyvatelstva polské národnosti se menší skupiny Poláků vyskytují také v největších českých městech, zejména v Praze a Brně. V tomto případě jde však o společenství vzniklá většinou až během 20. století cestou přirozené migrace. 

 

Historie polské národnostní menšiny sahá až do raného středověku a úzce souvisí s dějinami českého a polského národa. Stopy této společné historie můžeme najít také na jižní Moravě i v samém Brně. V tomto smyslu je nepochybně největší postavou, jež může Brňanům připomenout odvěké sousedství našich národů, královna Eliška (Alžběta) Rejčka. Dcera velkopolského knížete a pozdějšího polského krále Přemysla II. a švédské princezny Richenzy se stala manželkou dvou českých králů, Václava II. a Rudolfa Habsburského. V roce 1320 se královna-vdova i se svým dvorem usadila v Brně. Ve dvacátých a v první polovině let třicátých 14. století významně ovlivnila rozvoj kultury na Moravě i v Brně. Dodnes můžeme obdivovat výsledky jejích donátorských aktivit. V roce 1323 založila na Starém Brně klášter cisterciaček Aula Sanctae Mariae a zahájila stavbu pozoruhodného chrámu Nanebevzetí Panny Marie, v němž byla v roce 1335 pohřbena. Mimořádnou kulturní hodnotu představuje také soubor bohatě iluminovaných liturgických a chorálních knih, které pro nově založený klášter nechala pořídit. 

Stopy Poláků najdeme také na brněnském Špilberku. V letech 1839–1848 zde byli vězněni polští revolucionáři, bojovníci za nezávislost Polska. Počet vězněných Poláků, kteří pocházeli především z území tehdejšího rakouského záboru, dosáhl bezmála dvou set. Byly zde vězněny i pozdější významné osobnosti polského kulturního života, např. krakovský biskup kardinál Albin Dunajewski, jenž se významnou měrou zasloužil o obnovu Wawelu, sídla polských králů. Osudy polských vězňů přibližuje část expozice Špilberk – žalář národů a pamětní deska, která zároveň připomíná Poláky umučené a padlé na uzemí jižní Moravy v letech druhé světové války. Na tomto místě se brněnští Poláci při příležitosti polských národních svátků pravidelně setkávají, aby zde položením kytice červenobílých květů uctili památku svých krajanů.

Ve dvacátém století jsou aktivity Poláků v Brně soustředěny do nově vzniklých krajanských spolků. V letech 1925–1952 existoval v Brně Československo-polský klub (Czechosłowacko-polski Klub w Bernie), jehož zakladatelem a dlouholetým předsedou byl Maxmilián Kolaja, lektor polského jazyka a jeden ze zakladatelů polonistiky na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Tento spolek pro rozvoj kulturních styků mezi Československem a Polskem nebyl pouze organizací polské menšiny, ale sdružoval také mnoho českých přátel a příznivců Polska. Ve stejné době vyvíjely svou činnost i partnerské kluby v Olomouci, Znojmě, Prostějově, Valašském Mezříčí, Moravské Ostravě atd. Za bezmála třicet let své existence uspořádal brněnský klub řadu přednášek, vzdělávacích cyklů, literárních večerů, výstav, koncertů, odborných i poznávacích cest do Polska a kursů polštiny. Nejvyšší pocty se Československo-polskému klubu dostalo, když byl předsedovi M. Kolajovi za popularizaci polské kultury propůjčen důstojnický kříž řádu Polonia Restituta. Kromě zmíněného klubu působily v Brně i studentské spolky, např. Związek Studentów Polaków, jehož pokračovatelem je dnešní spolek SAJ, sdružující studenty polského původu.

I po rozpuštění Československo-polského klubu se brněnští Poláci scházeli a organizovali společné akce, jejich činnost však měla spíše polooficiální charakter. V každém případě však můžeme říci, že aktivity polské menšiny jsou v Brně trvale přítomny již více než 80 let. 

Na počátku roku 1997 byla v Brně po dlouhé odmlce, během níž se Poláci scházeli spíše náhodně, založena nová organizace polské národnostní menšiny: POLONUS – Polský klub v Brně (Klub Polski w Brnie). Hlavním cílem tohoto občanského sdružení je udržování a posilování národní identity členů, popularizace polského jazyka a polské kultury na území Brna a Jihomoravského kraje. Návrh na registraci sdružení podal přípravný výbor v závěru roku 1996 a dne 13. 1. 1997 byla organizace registrována u Ministerstva vnitra České republiky. První předsedkyní se stala Izabela Vašourková, místopředsedy Roman Madecki a Petr Bartl. Klub se zároveň přihlásil k odkazu svého předchůdce, Československo-polského klubu v Brně.

Od roku 1999 klub sídlil na ulici Anenské č. 10 v prostorách pronajatých od Magistrátu města Brna. Od roku 2010 je novým sídlem klubu Dům národnostních menšin - Radnická 8. Zde se každý čtvrtek po vzoru slavných čtvrtečních obědů u polského krále Stanislava Augusta scházejí příslušníci polské menšiny k neformálním setkáním. V klubu si mohou přečíst polský tisk, shlédnout polské filmy, a především hovořit svým jazykem. Klub již tradičně slaví nejen polské národní svátky, Den ústavy 3. května a Den nezávislosti 11. listopadu, ale také velikonoční a vánoční svátky, konec masopustu nazývaný tłusty czwartek anebo vigilii sv. Ondřeje čili andrzejki, s nimiž je spjata řada zvyků otevírajícíh dveře do neznámé budoucnosti. Pro děti se organizují oslavy dne dětí a mikulášské besídky.

Kromě vlastních klubových akcí se POLONUS snaží představovat Brňanům současné i minulé Polsko, a tak obohacovat kulturní život ve městě. Z nejzajímavějších akcí, které vzbudily zájem brněnské kulturní veřejnosti, můžeme uvést výstavu Evropa svatého Vojtěcha v brněnské katedrále (1997), výstavu věnovanou významnému polskému deníku Gazeta Wyborcza Polsko, jaké neznáte (1998) či kreslířům časopisu Polityka Rysownicy Polityki 1957–1997 (1998), hudebně-poetické revue W kawiarni Avion, między Cieszynem i Brnem (1998) a Genius loci Slezska (2000) v Divadle Husa na provázku, hudební recitál Renaty Worek-Drösslerové Divadlo písní – Chopin na Staré radnici (2000), literární večer s jednou z nejpopulárnějších současných polských spisovatelek Olgou Tokarczuk v Divadle Husa na provázku (2000), česko-polské literární konfrontace Dvojhlas-Dwugłos (2003–2007), návštěvu Těšínského divadla se slavným česko-polským představením autorů Jaromíra Nohavici, Renaty Putzlacher a Radovana Lipuse Těšínské niebo v Mahenově divadle (2005), Česko-polský večer v rámci oslav 40. výročí partnerské spolupráce Brna a Poznaně, autorský večer básníka M. Grześczaka a mezinárodní vědeckou konferenci Poláci v Brně v Knihovně Jiřího Mahena (2006), vánoční vystoupení velkopolských dudáků na Staré radnici (2006) nebo Polský diskusní večer v rámci Polského národního dne na veletrhu Invex (2007).

Polský klub se také podílel na organizaci Polských dnů v Brně, brněnských oslav 40 let partnerství Brna a Poznaně, na vydání antologie mladé polské poezie Bílé propasti, vydání románu Olgy Tokarczuk Pravěk a jiné časy a zvláštního čísla měsíčníku HOST (6/98) věnovaného polské literatuře. Kromě zmíněných akcí POLONUS uskutečnil řadu setkání se zajímavými Poláky v rámci cyklu A to Polska właśnie.

Rok 2007 je pro příslušníky brněnské polské menšiny, polonofily i přátele Polska ve znamení oslav 10. výročí založení Polského klubu POLONUS. K výročí svého založení Polský klub přichystal slavnostní večer v Mahenově divadle s vystoupením violoncellového dua Tara Fuki. Jak již bylo uvedeno, Polský klub za dobu své desetileté existence uspořádal řadu akcí pro příslušníky menšiny i pro brněnskou veřejnost. Jejich úspěšnost a přínos nechť hodnotí ti, kteří se jich zúčastnili jako diváci a posluchači. Jsme si vědomi toho, že se na našich akcích značnou měrou podíleli také mnozí tvůrčí a ochotní spolupracovníci z partnerských institucí a sponzoři. Poděkování za skvělou spolupráci i podporu patří zejména Statutárnímu městu Brnu, Ústavu slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Knihovně Jiřího Mahena, Brněnskému kulturnímu centru, polským zastupitelským orgánům v ČR, především Generálnímu konzulátu Polské republiky v Ostravě, Honorárnímu konzulátu v Brně, Polskému institutu v Praze, a varšavskému fondu Stowarzyszenie „Wspólnota Polska“.

Plán činnosti Polského klubu na rok 2008 zahrnuje řadu společenských, kulturních i vzdělávacích akcí. Čtvrtky budou již tradičně vyhrazeny pro neformální setkávání členů organizace. Klub uspořádá také oslavy polských národních svátků, Dne ústavy 3. května a Dne nezávislosti 11. listopadu, s pietním setkáním u pamětní desky na Špilberku a doprovodným kulturním programem. Uskuteční se také velikonoční a vánoční setkání členů a příznivců organizace s polskými zvyky a tradicemi. Každou první neděli v měsíci se bude v kostele sv. Janů na Minoritské ulici konat mše v polštině. Polský klub samozřejmě představí veřejnosti i polskou kulturu, folklór a kuchyni, a to nejen na tradičních společných akcích národnostních menšin Návraty ke kořenům (květen) a Žijeme v jednom městě (prosinec), ale také v rámci nového festivalu Babylonfest (červen), jenž má prostřednictvím zajímavých kulturních a společenských aktivit upozornit na skutečnost, že Brno bylo a stále je multikulturním městem. Ve spolupráci s Ústavem slavistiky FF MU a Knihovnou Jiřího Mahena se uskuteční přednášky a besedy o polském jazyce, kultuře a literatuře. Klub se aktivně zapojí také do projektu partnerských měst Brna a Poznaně Klíče k přáním, jehož cílem je tvůrčí setkávání občanů obou měst. V roce 2008 vyjde rovněž sborník příspěvků z konference Poláci v Brně, který přiblíží činnost Poláků, polonistů a polonofilů na území Brna a jižní Moravy.

 

Roman Madecki

 

 

 

 

Warszawa, 1 marca 2007 r.


Szanowny Pan
dr Roman Madecki
Prezes Klubu Polskiego POLONUS w Brnie


Szanowny Panie Prezesie,

Z okazji obchodów Jubileuszu 10-lecia działalności Klubu Polskiego POLONUS w Brnie pragnę w imieniu własnym i władz naczelnych Stowarzyszenia „Wspólnota Polska” najserdeczniej pogratulować wszystkim członkom i sympatykom Klubu dotychczasowej pracy w szeregach organizacji oraz życzyć dalszych sukcesów i powodzenia w działalności polonijnej, które byłyby źródłem entuzjazmu i satysfakcji.

Państwa wieloletnia praca i zaangażowanie w pielęgnowanie polskiej tradycji i historii wśród naszych Rodaków w Republice Czeskiej zasługują na podziw i uznanie. Warta szczególnego podkreślenia jest również rola Klubu POLONUS jako ambasadora polskiej kultury w środowiskach czeskich. Życzę Państwu, aby w ciągu nadchodzących lat jak najwięcej młodych, kreatywnych ludzi poszerzało szeregi organizacji, wnosząc swoją energię i zapał.

Łącząc wyrazy szacunku i serdeczne pozdrowienia

prof. Andrzej Stelmachowski
Prezes Stowarzyszenia „Wspólnota Polska”

 

 wróć | home


Foto: Czesław Kaczor, Renata a Jiří Buchtovi, Krystyna Grandičová,
Marian Horeczy, Aleš Trnka a archiv.

 

 

O nas
O nás
 
Aktualności
Aktuality

 
Szkółka
Školka

 
Galeria / Kronika
Galerie / Kronika

 
Publikacje
Publikace

 
Zarząd
Výbor

 
Linki
Odkazy

 
Kontakt

  

 

  

 

  

 

 

Klub POLONUS


  

 

 

PROJEKT HERBERT